Jdi na obsah Jdi na menu
 


Jak nakládat s topidly a komíny

1. 11. 2007

V roce 2006 zasahovali hasiči u 841 požárů (4,2 procent ze všech požárů), které souvisely s provozem topidel a komínů  Škody se vyšplhaly na téměř 106 mil. Kč. • Při těchto požárech přišlo o život 19 lidí a 89 osob bylo zraněno

Babí léto končí a topná sezóna začíná. Hasiči jíž museli vyjíždět k prvním požárům souvisejícím s provozem topidel a komínů. Bez mnoha požárů souvisejících s topidly (ať už na plynná, kapalná, tuhá paliva či elektrické spotřebiče) a komíny se bohužel neobejde žádná topná sezóna. Vedle technických závad na nich má významný podíl i lidská neopatrnost či neznalost.

Stačí zmínit jen několik ilustrativních příkladů: Zhruba před rokem, 10. října 2006, způsobila hrubá nedbalost při užívání kamen požár rodinného domu ve Velké nad Veličkou na Hodonínsku.

Tři jednotky požární ochrany tehdy musely likvidovat oheň poté, co muž v kuchyni přiložil do kamen na pevná paliva a odešel. V době jeho nepřítomností se u kamen bez dozoru uvolnila horní deska a plameny se z topeniště přenesly na zařízení pokoje

K požáru způsobenému neopatrností museli hasiči vyjíždět také 5. října 2006, kdy v Přerově začalo hořet palivové dříví uskladněné příliš blízko kamen.

Také obyčejný textilní závěs položený na akumulační kamna může snadno způsobit požár. Dne 17. ledna 2007 se o tom přesvědčil provozovatel čajovny v Praze 7. Požár za sebou zanechal škody ve výši 300 tisíc Kč.

Ještě mnohem vyšší škodu - 1 milion Kč - způsobil dne 4. ledna 2007 požár v rodinném domě v obci Křídlůvky na Znojemsku. I tento případ souvisel s neopatrností při topení - pravděpodobnou příčinou požáru bylo nesprávné umístění komínu krbu v blízkosti hořlavých materiálů. Jen několik centimetrů od komínu byla dřevěná lišta, která se od rozpáleného komínu zřejmě vzňala. Oheň se pak dřevěnou konstrukcí stropu rozšířil na střechu a další části domu, který byl nakonec téměř zničen Dne 11. září 2006 zase likvidovalo několik jednotek profesionálních a dobrovolných hasičů požár chaty v obci Karlov u Paseky. Požár zničil střechu a celé přízemí, z chaty zůstaly pouze obvodové zdi. Jako nejpravděpodobnější příčina vzniku tohoto požáru byl určen zazděný trám v komíně.

Nedbalost při vysypání žhavého popelu do pytle ve stodole zase dne 14. března 2007 způsobila požár rekreačního stavení s hospodářskou částí v Dehtárech poblíž Českého Dubu. Při požáru byla zcela zničena stodola, střecha a půdní prostory obytné části a některé pokoje v prvním patře objektu,výsledná škoda činila 400 tisíc Kč.

Dne 17,března 2007 se zase při pokusu zatopit v kamnech pomocí benzínu vážně zranil mladík v Cechticích na Benešovsku. Hořlavé páry z kanystru začaly při zapalování topidla hořet. Po následné explozi kanystru musel být mladík s těžkými popáleninami hospitalizován v nemocnici. Pokus zatápět v kamnech pomocí benzínu skončil špatně také 23. února 2007 v Bystřici pod Hostýnem. Kvůli neopatrnosti hospodyně zde kompletně vyhořel jeden byt.

Velkou chybu zase udělal muž v obci Příšov na Plzeňsku, který se 9. března 2007 pokoušel uhasit hořící saze v komíně svého rodinného domu pomocí vody Kvůli tomu došlo k roztržení komínového tělesa a popraskání zdi. Doutnající saze srazili až hasiči pomocí kominické koule a saze vybrali vybíracími dvířky. Majiteli bylo doporučeno komín nepoužívat do jeho opravy a vyvložkování odbornou firmou.

Při zanedbávání údržby topidel a komínů však hrozí i nebezpečí otravy jedovatými plyny. Dokládá to tragédie z 3. prosince 2006, kdy byla v rodinném domě v Pardubicích nalezena usmrcená tříčlenná rodina. Zabil je oxid uhelnatý z plynového kotle, kotel neměl v pořádku odvod zplodin hoření.

V roce 2006 zasahovali hasiči u celkem 841 požárů (4,2% ze všech požárů), které souvisely s provozem topidel a komínů. Škody se vyšplhaly na téměř 106 mil. Kč. Při těchto požárech přišlo o život 19 lidí a 89 osob bylo zraněno

Mezí nejčastější příčiny vzniku těchto požárů patří nesprávná obsluha topidla (v roce 2006 149 případů), manipulace se žhavým popelem (101 případů), umístění hořlavých látek v blízkosti topidla (83 případů), nebo špatné umístění či instalace topidla (79 případů), dále zazděný trám v komíně (68 případů), častou příčinou vzniku požáru byly také jiskry z komína nebo vznícení sazí (133 požárů).

Stačí zanedbání údržby nebo chvilka nepozornosti a „ohnivý kohout" může „spolknout" celý váš domov. Proto neuškodí, když si zopakujeme základní pravidla užívání topidel a komínů.

Ještě před topnou sezónou by si měl každý vyčistit kamna a seřídit kotel topení. Topí-li se pevnými palivy, zanesený komín vede nejen ke špatnému hoření, ale roste i nebezpečí vznícení sazí, škvíry v komínovém plášti zase hrozí vznikem požáru na půdě.

U plynových kotlů je navíc nutná čistota komínových průduchů a předepsaného tahu komína. Mnoha neštěstím můžete zabránit kontrolou správnosti upevněného kouřovodu, zda není někde spotřebič nebo kouřovod propálený nebo zda fungují uzávěry komínových dvířek.

Uživatel je povinen zajistit pravidelné odborné revize a kontroly stavu spotřebičů nebo čištění a kontroly komínů podle jednotlivých typů tepelných spotřebičů.

Zatímco u elektrických spotřebičů můžete lecos zkontrolovat sami (např. přívodní šňůry, zásuvky i dimenzování pojistek proti případnému zkratu), pravidelnou prohlídku u tepelných spotřebičů na plyn a revizi komínu ponechejte raději na odborníkovi.

Při prvním zatopení v sezóně kotel a komín raději příliš nenamáhejte a topte méně intenzivně.

Při užívání topidel bychom neměli zapomenout na dodržování několika bezpečnostních zásad.

Zvýšenou pozornost je třeba věnovat správné instalaci a údržbě topidel Vždy se řiďte návodem výrobce, který musí být připojen k výrobku. V žádném případě neinstalujte topidla bez odborné pomoci.

Topidla nepodrobujte jakýmkoliv domácím „vylepšením" nebo úpravám, zvyšuje se tím riziko vzniku požáru, výbuchu či jiného neštěstí.

Vždy je třeba dodržovat zásadu bezpečné vzdálenosti topidla od dalších předmětů v místnosti, stavebních konstrukcí a podlahových krytin. Neobsahuje-li návod použití bližší údaje, lze za bezpečnou vzdálenost považovat u spotřebičů na tuhá paliva 80 cm ve směru hlavního sání a 20 cm v ostatních směrech. U spotřebičů na kapalná a plynná paliva a u spotřebičů na elektřinu je to 50 cm milimetrů a 10 cm. Pokud není možné bezpečný odstup dodržet, musíte zajistit alespoň kvalitní tepelnou izolaci. Jakékoliv hořlavé látky a předměty, které se mohou vznítit, (včetně obyčejného hadru), skladujte pokud možno co nejda e od topidel. V žádném případě neodkládejte na topné či ohřevné plochy jakékoliv hořlavé předměty. Pozor zejména na barvy a laky!

Topné těleso na tuhá paliva zabezpečte ochrannou (nehořlavou) podložkou pod topidlem, které znemožní vznícení podlahy tvořené hořlavými materiály a zabrání také žhavým uhlíkům vypadlým z kamen zapálit okolní předměty. Ochranná podložka by u všech spotřebičů na tuhá paliva měla přesahovat půdorys spotřebiče nejméně o 30 cm před přikládacím a popelníkovým otvorem a 30 cm na bočních stranách, v případě tepelného spotřebiče k vaření se jedná o 60krát 30 cm. U krbu jsou zásady ještě přísnější (izolační podložka o 80 a 40 centimetrů).

Pokud máte plynové vytápění, dodržujte lhůty revizí plynových spotřebičů a pravidelně kontrolujte, zda správně fungují, hrozí zejména u otevřených spotřebičů, kde při samovolném uvolňování plynu může dojít k otravě. Uživatelé plynového kotle musí minimálně jednou ročně zajistit kontrolu celého spalovacího procesu, čistotou hořáků počínaje a funkcí pojistkového ventilu či termostatu konče.

Topidla potřebují pro svou správnou funkci dostatečný přívod vzduchu. U některých druhů topidel (např. u karmy) hrozí v případě nedostatečného odvětrání otrava oxidem uhelnatým.

Každé topidlo a komín je konstruováno na určitý druh paliva a jeho používání je nutné dodržovat. Pokud přejdete z jednoho druhu paliva na druhý (např. z plynového vytápění na topení dřevem), vždy si nechtě u odborníků zkontrolovat, zda je váš komín pro tuto změnu vhodný.

Pro topení nepoužívejte nic, co do kamen nepatří - např. biologický či jiný odpad (sláma, umělohmotné lahve apod.). To má nejen nezanedbatelné ekologické důsledky,ale zvyšuje to riziko poškození kotle,kamen,kouřovodu nebo komína,čímž roste i nebezpečí požáru.

Dávejte si pozor i na spalovaní vlhkého dřeva, komín se přitom zanáší větším množstvím sazí a tím se zvyšuje riziko požáru.

Kamna na tuhá paliva nesmíte nikdy zapalovat pomocí vysoce hořlavých kapalin (např. benzínu), vždy hrozí vznícení hořlavých par a vážné zranění.

V případě topidel na tuhá paliva dávejte bedlivý pozor na žhavý popel. Nechtě jej zcela vychladnout a pak uložte do nehořlavých nádob (např. kovu), které jsou neporušené, uzavíratelné a umístěné v bezpečné vzdálenosti od hořlavých látek a stavebních konstrukcí z hořlavých hmot. Vyvarujte se ukládání žhavého popela do plastových popelnic, ty se totiž mohou žárem zdeformovat. Kvůli špatnému uložení popela každoročně dochází k požárům nejen popelnic a kontejnerů, ale i obytných a hospodářských budov.

Pamatujte, že zkontrolovaný a dobře vyčištěný a seřízený tepelný spotřebič přináší nejen spolehlivější provoz a požadovaný výkon, ale i významnou úsporu paliva.

Nesmí se však zapomínat ani na k tepelným spotřebičům připojené komíny (zpravidla svislá konstrukce s jedním nebo více otvory, které slouží k odvodu kouře z tepelných spotřebičů) a kouřovody (roura spojující kamna se spalivovou cestou, respektive komínem).

Komíny a kouřovody s připojenými tepelnými spotřebiči se musí udržovat v řádném stavebně technickém stavu. Konkrétně to znamená například udržování celistvosti a neprodyšnosti komínového pláště, i starší komín by mě! být řádně vyspárován a pokud možno omítnut. Požáry často vznikají například žhnutím trámů zazděných v komíně (obvyklé zejména u starších staveb).

Kouřovod vedoucí z topidla do komínového tělesa musí být správně izolován.

Dbejte na řádné zaústění kouřovodu do komína, dodržujte návody a technické podmínky stanovené výrobcem tepelných spotřebičů. I v případě komína může mít zanedbání neblahé následky. Špatné (netěsné) zaústění kouřovodu do komínového tělesa může díky nekontrolovatelnému uvolňování zplodin způsobit vážné poškození zdraví. Neudržovaný komín rovněž zvyšuje riziko výbuchu kamen.

Pamatujte, že sebemenší nečistota v komíně může způsobit velké nepříjemnosti, ať již dlouhodobé žhnutí a následný otevřený požár nebo otravu lidí jedovatým oxidem uhelnatým. Pravidelné vymetání sazí v komíně a vybírání odpadu by mělo být proto samozřejmostí, stejně jako kontrola jeho technického stavu. Pro ještě přijatelné zajištění bezpečnosti byste měli provést čištění a kontroly komínů a topidel alespoň před začátkem topné sezóny a po jejím ukončení.

Pryč jsou ty doby, kdy kominík obcházel dům od domu a sám si hlídal svůj rajón. Dnes řádné čištění a kontrolu komínů si prostřednictvím kominické firmy musí zajistit majitelé objektů sami

Ačkoliv čištění vlastních komínů lze teoreticky provádět svépomocí, lepší je se spolehnout na odborníky - kominíky. Ti by měli provést revizi komínu i v případě, že se chystáte ke komínu připojit jakýkoliv spotřebič, nebo hodláte změnit druh paliva. O vyčištění komínu vydá kominík doklad.

K požáru může dojít také od nedostatečně zajištěných či netěsných komínových dvířek, z nichž pak mohou vylétat jiskry či žhavé materiály. Vybírací dvířka u paty komínu by neměla být nikdy umístěna v obytných místnostech, pevně uzavřena musí být i vymetací dvířka na půdě.

Používáni komínů, u nichž byly zjištěny závady, je zakázáno.

Zásada bezpečné vzdálenosti platí také pro komínové těleso, hořlavé látky by oo něj měly být v půdních prostorách vzdáleny nejméně 1 metr - riziko zvyšují zejména textil a seno. Do komínového zdiva nesmí zasahovat ani k němu těsně přiléhat žádné hořlavé stavební prvky (jako konstrukce krovu, stropu, obložení apod.).

Pamatujte, že za nezávadný stav komínů nese odpovědnost správce nebo majitel objektu, nikoli kominík.

Hasiči mohou za špatně vyčištěný komín nebo jiné porušení zásad bezpečného provozu topidel a komínů udělit i desetitisícové pokuty,

V případě vzniku požáru sazí v komíně urychleně odstraňte veškerý hořlavý materiál z blízkostí komínového tělesa. Zavolejte hasiče na linku 150 nebo 112. Hořící saze v komíně nikdy nehaste vodou, mohlo by dojít k jeho popraskání nebo dokonce výbuchu. Do příjezdu hasičů se můžete pokusit zkrotit plameny vhazováním písku vy-metacími dvířky nebo se střechy do komína.

Pokud požár vznikne od topidla na plyn nebo elektřinu, musíte ze všeho nejdříve vypnout přívod energie. I když se vám podaří oheň uhasit vlastními silami a budete chtít uplatnit náhradu způsobené škody u pojišťovny, měli byste zavolat hasiče - vyšetřovatele. Pamatujte, že čas věnovaný pozornému dodržování pravidel bezpečného nakládání s topidly a komíny se vám mnohokrát vyplatí. Důsledná preventivní opatření ochrání zdraví vaše i vašich dětí a zabezpečí váš majetek před požáry.

Při uskladňování uhlí, briket a dalších topných látek dejte pozor na riziko samovznícení. Tyto materiály byste měli skladovat tak, aby nenavlhly nebo nebyly uskladněny v příliš vysokých vrstvách (nad 1,5 m). Například v roce 2006 došlo kvůli samo-vznícení uhlí k 109 požárům, celková škoda činila více než 4 mil. Kč.

Skladovací plocha musí být před naskladněním řádně vyčištěna a nenavlhlá. Stěny uhelny řádně omítnuté, protože např. cihlová drť prokazatelně urychluje proces samovznícení.

Uhlí skladujte odděleně od ostatních paliv a vždy zvlášť novou navážku od staré. V jeho blízkosti zamezte umístění zdrojů tepla - rozvody trubek od topení, páry nebo teplé vody. Pozor také na manipulaci se zdroji otevřeného ohně (svíčka, cigareta, zapalovač) v blízkosti topiva.

Pravidelné kontrolujte, zda nedochází k nárůstu teploty uvnitř uskladněného topiva. Pokud zjistíte, že se teplota výrazně zvýšila (za kritickou mez je považováno 65 °C), uhlí přeházejte nebo přeneste na volné místo, kde ho uskladněte do vrstvy vysoké maximálně několik desítek cm a nechtě ho vychladnout