Historie Československého červeného kříže a Českého červeného kříže
Historie Československého červeného
kříže a Českého červeného kříže
Historie ČČK sahá až do roku 1868, kdy byl založen
"Vlastenecký pomocný spolek pro Království české".
Na našich stránkách Vám přinášíme krátký přehled o historii
Československého i Českého červeného kříže, a to od jeho vzniku až po
současnost.
1868 - 1919
vznik ČSČK a co mu
předcházelo
1919 - 1939
činnost ČSČK mezi
dvěma světovými válkami
1939 - 1945
co se dělo s ČSČK
za okupace
1945-1989
aktivity ČSČK po
druhé světové válce
1989 - současnost
vývoj ČSČK po
sametové revoluci, vznik ČČK
Činnost ČSČK mezi dvěma světovými
válkami
V období mezi dvěma světovými válkami v mnoha případech ČSČK
nahrazoval nedostatky státní zdravotní správy a doplňoval ji. Zprostředkovával
styk rodin se zajatci, pomáhal uprchlíkům a zapojoval se do asanačních a
profylaktických akcí proti epidemiím v prvních letech po první světové válce.
Budoval zdravotní ústavy a dětské prázdninové osady, zřizoval poradny pro matky
a děti, ambulatoria, jesle, útulky rodiček, sirotčince, žákovské domovy, útulky
pro starce, apod. Organizoval také dopravní zdravotní službu, posílal nemocné
do ústavů, pomáhal při živelních pohromách, rozvíjel zdravotnickou osvětu. V
roce 1920 převzal ČSČK do své správy státní ošetřovatelskou školu a současně
prováděl i výchovu tzv.samaritánů.
Hospodářská krize na počátku 30.let 20.století posunula do
popředí opět charitativní programy. ČSČK organizoval vyvařování polévek,
pořádal různé ošacovací akce, zajišťoval otop sociálně slabým rodinám v zimních
měsících, rozděloval potraviny mezi obyvatelstvo v nejchudších okresech,
poskytoval i finanční sociální podpory. ČSČK pomáhal i do zahraničí /např.
poskytl v březnu 1922 celkem 32 vagónů šatstva a potravin pro hladovějící
obyvatele ruské Samary/. Dorost ČSČK byl v roce 1936 počtem svých členů na
2.místě v Evropě a na 4.místě ve světě - měl 840.000 členů ve 38.000 třídách na
12.000 školách.
ČSČK za okupace republiky
Po německé okupaci a vytvoření protektorátu Čechy a Morava
byl ČSČK 5.srpna 1940 rozpuštěn, veškerý majetek ústředí, ale i místních spolků
ČSČK, byl zabaven /odhad materiálních škod byl stanoven na 170 milionů
předválečných korun/. I když bylo mnoho funkcionářů a členů ČSČK zatčeno,
vězněno v koncentračních táborech a řada z nich popravena, ti kteří zůstali na
svobodě, se aktivně zapojovali do odbojové činnosti, zachraňovali vězně z
transportů a pochodů smrti, pomáhali v oblastech postižených bombardováním, při
likvidaci epidemie skvrnitého tyfu v Terezíně, při Květnovém povstání v Praze,
ale i na dalších místech, apod. Velmi aktivně pracovala také organizace ČSČK v
zahraničí, ustavená v září 1940.
Činnost ČSČK po druhé světové válce
V prvních letech po druhé světové válce pokračoval ČSČK v
duchu tradic první republiky. Obnovil přípravu ošetřovatelek a samaritánů i
dopravní zdravotní službu. Obrovský úkol čekal Pátrací službu ČSČK, která byla
zaplavena tisíci žádostmi po nezvěstných. Obnovena byla i tradice Mírových
slavností Červeného kříže, z nichž vznikl Světový den Červeného kříže.
Značný kus práce odvedl také dorost ČSČK, který připravil
akce na školách - "Zdravotní tříletka na školách", "Mládež sobě
a republice", "Týden dětské radosti", "Dětem více
kalorií", "Dětem více ovoce" či "Kakao a rohlíky pro 20 %
školní mládeže". Vrcholu svého rozkvětu dosáhl dorost ČSČK v roce 1949,
kdy sdružoval 1.400.000 členů ve více než 45.000 třídách na téměř 15.000
školách. Představovalo to tehdy více než 11 % obyvatelstva ČSR a řadilo nás to
po USA na 2.místo na světě.
Únorový politický převrat v roce 1948 znamenal významné
změny i v činnosti ČSČK. Organizace Červeného kříže u nás ztratila svou
samostatnost a nezávislost, v zájmu přežití se musela odklonit od sedmi
principů mezinárodního hnutí Červeného kříže a Červeného půlměsíce, byla
zařazena mezi společenské organizace a začleněna do jednotné Národní fronty.
Svou samostatnost ztratil rovněž dorost ČSČK, který byl násilně zařazen do
jednotné Pionýrské organizace a ČSM. Ukončena musela být rovněž tradice
Mírových slavností Červeného kříže.
Přes ztížené podmínky odváděl ČSČK v letech 1949-1989 mnoho
prospěšné práce pro potřebné. Z jeho činnosti sice vymizely některé tradiční
charitativní činnosti, ale byly nahrazeny jinými. Stát sice převzal péči o
zdraví lidu, sociální zabezpečení, osvětu, výchovu a kulturu, ale ČSČK jeho
činnost v řadě případů úspěšně doplňoval. Postavení a úkoly ČSČK byly
kodifikovány Zákonem o ČSČK ze 30.října 1952.
Náročné úkoly začal plnit ČSČK v dobrovolném dárcovství krve
/od roku 1960 v bezpříspěvkovém dárcovství krve/, v zajišťování dobrovolných
zdravotnických a sociálních služeb. ČSČK vytváří Stanice první pomoci,
zdravotnické hlídky, zdravotnické družiny, hlídky mladých zdravotníků i zájmové
zdravotnické kroužky, školí dobrovolné sestry, mladé zdravotníky i lidové
hygieniky. Zaměřuje se na školení obyvatelstva v první pomoci, školí
zdravotnické družiny CO. Rozvíjí se doplňková ošetřovatelská a pečovatelská
služba v rodinách, ČSČK aktivně pomáhá při celostátním očkování proti dětské
obrně, pořádá letní dětské tábory pro zdravotně oslabené děti, organizuje Vodní
záchrannou službu. Pořádají se studijní střediska pro děti a mládež, zdravotně
výchovné hry pro děti na mateřských a základních školách, poskytují se desítky
humanitárních pomocí do zahraničí.
Historie ČSČK po sametové revoluci,
vznik ČČK
Politické a společenské změny v závěru roku 1989 umožnily
ČSČK návrat k nezávislosti a samostatnosti, ale i k některým charitativním
činnostem. ČSČK se navrací k důslednému dodržování sedmi základních principů
mezinárodního hnutí Červeného kříže. V březnu 1992 byl Federálním shromážděním
schválen nový Zákon č.126/1992 Sb. o ochraně znaku a názvu Červeného kříže a o
Československém červeném kříži (na jehož základě byla Červenému kříži vrácena
malá část dříve mu patřících objektů a nemovitostí /ČSČK v ČR bylo takto
vráceno 12 objektů/). V roce 1991 se stává zvláštní složkou Českého červeného
kříže Mládež ČČK.
V souvislosti se zánikem českolovenské federace došlo ke
změně i v ČSČK. Od 1.1.1993 se ČSČK rozdělil a ke dni 5. 6. 1993 se jeho část
na území ČR transformovala v Český červený kříž (ČČK), který byl uznán
Mezinárodním výborem Červeného kříže dne 26.8.1993 a dne 25.10.1993 byl přijat
do Mezinárodní federací Červeného kříže a Červeného půlměsíce.
Český červený kříž nadále plní úkoly v bezpříspěvkovém
dárcovství krve, ve výuce a poskytování první pomoci, v sociální oblasti,
pořádá ozdravné rekondiční pobyty pro zdravotně postižené děti. Zřizuje
střediska sociálních služeb, geriatrická centra, stravovny pro důchodce a bezdomovce,
ošacovací střediska, sociální domy s bezbariérovými byty pro staré a invalidní
občany, stacionáře pro zdravotně oslabené děti, byty pro osamělé matky.
Organizuje domácí ošetřovatelskou péči, v některých regionech provozuje opět
zdravotní dopravní službu. Je zřizovatelem řady nestátních zdravotnických
zařízení. K plnění úkolů v mimořádných situací vytváří síť Humanitárních
jednotek ČČK. Dále provozuje Pátrací službu ČČK, poskytuje humanitární pomoci
do zahraničí. Zabývá se také šířením znalosti mezinárodního humanitárního práva
a humanitárních principů
Velmi dobře obstál Český červený kříž při katastrofálních
povodních na Moravě v roce 1997, kdy celkový rozsah jeho pomoci přesáhl 600
milionů korun. Poskytl materiální pomoc cca 9.000 tun materiálu, přímou
finanční pomoc pro 15.200 rodin, finanční pomoc k obnově bydlení 923 rodinám.
ČČK vybudoval 7 domů s pečovatelskou službou v postižených oblastech. I při
rozsáhlých povodních r.2002 poskytoval ČČK humanitární pomoc a v rámci projektů
obnovy vystavěl či opravil přes osmdesát objektů v rozsahu přes 330 milionů Kč
(režijní náklady činily jen 1,7%).
Mládež ČČK pomáhá při výuce první pomoci dětí a mládeže,
realizuje projekty k prevenci šíření HIV/AIDS, průvodcovskou službu Help trans,
organizuje zájmovou činnost dětí.
Kolektivními členy ČČK se postupně stávají Vodní záchranná služba ČČK, Horská služba ČR (o.p.s. i o.s.), Svaz záchranných brigád kynologů, Skalní záchranná služba CHKO Broumovsko, Speleologická záchranná služba a Česká unie námořního jachtingu.